Tohle je kompletní kopie (záloha) původní stránky http://a.da.mek.sweb.cz/lang/dad/, která už bohužel zanikla. Myslím si, že tohle komplexní dílo by nemělo z internetu zmizet, takže zde je přesná kopie a zůstane tady, dokud budu živ. Veškerý kredit jde za původním autorem a samozřejmě za Mistrem Horníčkem. (časem to možná nějak zformátuju, teď to je jen export z Wordu).
Obsah
Předmluva k vysílání po
dvaceti letech
Výslovnost, pravopis a
gestikulace
z
pořadu "Hovory H"
(Dr. Radúz Činčera & Miroslav Horníček &
Vladimír Svitáček)
VS: To vyjadřuje krásně
přísloví: Mátłatłi hijál
šuajrá` strákong.
MH: To je arabsky?
VS: Ne, dadsky. Vy neznáte dadštinu?
Ale všimněte si hloubky té lidové moudrosti, která je v tom přísloví obsažena..
MH: To jsem z toho cítil, ta hloubka té moudrosti je v tom jasná. A to ještě
nevím, co to je.
VS: Aha. To znamená - volně tedy přeloženo - Stokrát nic umořilo krávu.
MH: A originál je?
VS: Mátłatłi - hijál
- šuajrá` - strákong.
RČ: Mě to velice těší, že připomínáte tady dadštinu,
ale kde jste prosím vás vzal to slovíčko šuajrá,
to v dadštině není.
VS: To je sloveso ...
RČ: To vidím, že je to sloveso, poněvadž to končí koncovkou -á, ale
co to znamená?
VS: No v starodadštině běžné sloveso mořiti.
RČ: Mořiti, to v dadštině nemůže
existovat, Dadové nikdy nemořili. Jedinný
Dad se pokoušel mořiti, ale to se mu nepodařilo,
takže to nemůže existovat.
MH: Tohle je velmi zajímavý spor, já když bych směl prosit toho pána aby přišel
sem k nám, že byste si to spolu vyřešili.
MH: Tak jak to jde?
VS: My už jsme si to mezitím vyjasnili. Ten náš spor tkví v tom, že já hájím starodadštinu, kdežto pan doktor novodadštinu,
a v tom jsou určité drobné diference.
MH: A dadština, prosím vás že jsem tak smělý, to je
...
VS: To je dorozumívací prostředek kmene Dadů, který
kdysi žil a téměř vyhynul.
MH: A jazyk?
VS: Jazyk dosud žije ...
RČ: ... ústní tradicí se to podává dále.
MH: Takže vy studujete dadštinu ...
RČ: Ano, jako koníčka. Koníček se řekne dadsky trákong. Takže kdyby vás to zajímalo ...
MH: Velmi mě to zajímá.
RČ: Tak já bych začal u tvorby slov. Tak třeba dřevo dadsky se řekne mr, mnoho se
řekne šu. Takže les se
řekne dadsky ...
MH: Mršu?
RČ: Ne ne, šumr.
Dadské sloveso tvoří se příponou -á; jako
český infinitiv má -ti, tak dadské
sloveso má -á. Takže lézti je šumrá.
MH: A to sloveso šuajrá?
VS: Šuajrá je podobným způsobem
utvořeno. Ajr je voda, šuajr ...
MH: .. je hodně vody.
VS: Moře.
Mořiti ...
MH: Šuajrá.
RČ: Dadové ovšem nečasují, nicméně mají osobní
zájmena. Takže například ', to je já. l je ty, r je on.
(Také jiný význam toho slova je výraz nelibosti - r.)
Množné číslo tvoří se zdvojením.Takže '' je my, ll je vy, rr je oni.
Lezu, lezeš pak zní v dadštině ' šumrá, l šumrá, r šumrá, '' šumrá, ll šumrá, rr
šumrá.
Velice snadné.
VS: Čas minulý se tvoří prodloužením toho -á, kdežto budoucí
krátce, s úhozem na dřevo.
Takže vyzkoušíme - jak byste řekl: My jsme mořili. Minulý čas
od mořiti.
MH: '' šuajráááá`.
VS: Výborně. Ovšem tak jak jste to řekl to bylo VELICE dávno.
RČ: Takové čtrnácté století.
Ovšem tak snadné to v té dadštině zase není, protože
v dadštině jsou známa také tři nepravidelná slovesa.
Je to sloveso mrk, frk a bodrč. Mrk je točiti
žentourem doleva, frk je točiti žentourem doprava ...
VS: A právě tady se lišíme. Starodadština má čtyři
nepravidelná slovesa: mrk, frk, trk a bodrč.
Mrk, to souhlasí, to je točiti žentourem doleva. Ale
už trk je dívati se pivní
trubkou. Frk je potom lámati koho kolem.
RČ: No a bodrč, to je společné, to
je vlézti komu na co. Takže příklad - na co by se tak dalo vlézt -
třeba: Bodrč takapuori
belonk ' je celá věta.
MH: Což je co?
RČ: Takapuori je záda.
MH: Aha. A co je tam to belonk?
RČ: To je zajímavé slovíčko. Belonk je
vlastně taková zástupka pro přivlastňovací zájmena. Dadové
jako prvobytně pospolný kmen neznali pojmu vlastnictví, a teprve vlivem
prohnilých západních kultur tam pronikl pojem vlastnictví, odtud slovíčko [biloN] anglicky, které ve tvaru belonk zastupuje přivlastňovací zájmena. Takže
například strákong je kráva, moje
kráva je strákong belonk ', opsáno.
MH: Aha, kráva patřící mně.
RČ: A když se někdo špatně ožení, tak se to řekne ' belonk
strákong.
VS: Já jsem tam chtěl jenom podotknout, že Starodadové
u toho takapuori položili význam
poněkud níže, tak tam to má drsnější přídech. V tom případě spíš bodrč je vlézti komu kam.
MH: Teď když mluvíte o tom jazyku, tak třeba počítání by mě zajímalo.
RČ: Tam máme jen jednu číslovku, a ta zní čiki.Takže jedna je čiki, dvě - to se opisuje zase
- táj je více, a dvě je čiki táj, tři je čiki táj táj, čiki táj táj táj je čtyři, čiki táj táj táj táj je pět, šest aby
se to nepletlo je táj čiki, táj táj čiki, táj táj táj čiki, táj táj táj táj čiki,
a deset a více je mátłatłi.
Dávejte si pozor na to błátivé ł, bez
toho by to neznamenalo deset a více.
MH: To je velice podobné vałašskému ł.
VS: To už bylo v tom přísloví: Mátłatłi
hijál šuajrá` strákong.
MH: A co to je hijál?
RČ: Hijál - jak bych to řekl slušně
- něco jako nic.
VS: V lidové mluvě - nic.
RČ: Když ještě něco za nic nestojí, tak třeba telátko se
řekne: hijál-strákong.
MH: To je kráva která ještě za nic nestojí, ano.
RČ: Kdežto vzrůstem malá je pipi-strákong.
MH: Když tedy ten jazyk takto žije, mohl bych ho někde studovat, je něco
dochováno?
RČ: Dadové nikdy nepsali. Oni všechno jenom
sdělovali, my to všechno máme jenom z ústního podání - ono je to bezpečnější,
nejsou žádné doklady.
VS: Ale přesto existuje jakýsi literární útvar, to jest dadská
bajka,
RČ: ... a v té celá moudrost dadského národa je
obsažena. Je to bajka Náčelník Lasis a kráva.
RČ&VS: Cé órä
mat Lasis trápongá` šumr. R ruk` schají.
Bach kalášá` ajr, kalášá` strákong. Čí plká`: ...
VS: A tak dále.
RČ: Přeložíme. Jednoho dne. Cé
órä mat, Lasis, to
je jméno vlasní, trápongá`
šumr. Trápong je kůň, trápongá koniti, šumr známe, čili konil do lesa.
MH: Koňmo jel do lesa. Konil si to do
lesa.
RČ: A jak si to tak konil, r ruk` schají, on měl
žízeň.
MH: Ruk je co?
RČ: Ruk, to je takové slovíčko, které
znamená mazati, dáti, bráti, láti, vzíti, míti, jakékoli slovíčko,
které v dadštině není, nahrazuje se slovíčkem ruk. Velice výhodné.
R ruk` schají, měl
žízeň. Bach kalášá` ajr, neviděl
vody, kalášá` strákonk, viděl
krávu. Či plká, i řekl: Strákong,
ava wbingl belong l belong '. Pravil: Krávo,
dej mi mléka, ale doslova přeloženo dej mléko, které náleží
tobě, aby náleželo mně. A kráva odpovídá, čí strákong plká: ' bach aba wbingl belonk
' belonk l, čili nedám mléko které
je moje aby náleželo tobě, dou ' hijál-strákong dontpl búvá, to je mé telátko by nemělo co
píti. Ó táj, jak velká, ňahňiťi, láska, mateřská, belonk mä, plká` mat Lasis či trápongá` este, řekl náčelník Lasis
a odjel na koni vlevo - a nebo na východ, este to je stejné.
MH: Já bych tě poprosil o
jedno, protože Svíťa se dívá, kdybys ho pozdravil, a
to mám zvláštní přání, kdybys ho pozdravil v dadštině,
dadsky.
RČ: Velice rád. Svíťo, strákonk, '' šítá fajroš hojä-hojä.
MH: Částečně jsem rozuměl. To hojä-hojä je
...
RČ: Ahoj ahoj, a fajroš je plamenné ahoj ahoj.
MH: Fajroš, ano, plamenný pozdrav.
Ale co mě na tom pozdravu mate je slovo strákong, které
pokud znám dadštinu znamená krávo.
RČ: To máš pravdu. Když se vysloví dobře to g na konci, strákong, to je kráva, kdyžto strákonk, to je vzácný příteli.
osobní zájmena
1.sg. ' já
2.sg. l ty
3.sg. r on
1.pl. '' my
2.pl. ll vy
3.pl. rr oni
přivlastňovací zájmena
1.sg. belonk ' můj
2.sg. belonk l tvůj
3.sg. belonk r jeho
1.pl. belonk '' náš
2.pl. belonk ll váš
3.pl. belonk rr jejich
čiki jedna
čiki táj dvě
čiki táj táj tři
čiki táj táj táj čtyři
čiki táj táj táj táj pět
táj čiki šest
táj táj čiki sedm
táj táj táj
čiki osm
táj táj táj
táj čiki devět
mátłatłi deset
a více
Poznámka: slovo mátłatłi "deset a více" se shoduje se slovem matlaktli "deset" v americkém jazyce nahuatl.
inf. (prés.) šumrá lézti
1.sg. ' šumrá lezu
2.sg. l šumrá lezeš
3.sg. r šumrá leze
1.pl. '' šumrá lezeme
2.pl. ll šumrá lezete
3.pl. rr šumrá lezou
prét. šumrá` lezl
1.sg. ' šumrá` lezl
jsem
2.sg. l šumrá` lezl
jsi
3.sg. r šumrá` lezl
1.pl. '' šumrá` lezli
jsme
2.pl. ll šumrá` lezli
jste
3.pl. rr šumrá` lezli
fut. šumra
1.sg. ' šumra polezu
2.sg. l šumra polezeš
3.sg. r šumra poleze
1.pl. '' šumra polezeme
2.pl. ll šumra polezete
3.pl. rr šumra polezou
Zápor se tvoří předřazením partikule bach.
avá dáti
buvá píti
kalášá viděti
plká říci
šítá posílati
šuajrá mořiti
(st.dad.)
šumrá lézti
trápongá jeti
na koni
mrk točiti
žentourem doleva
frk točiti žentourem doprava (n.dad.),
dívati se pivní trubkou (st.dad.)
trk lámati
koho kolem (st.dad.)
bodrč vlézti
komu na co (n.dad.), vlézti komu kam (st.dad.)
ruk mazati,
dáti, bráti, láti, vzíti, míti, ...
belonk patřiti
(přivlastňovací partikule)
Nepravidelná slovesa mají koncovku -k, pouze u slovesa bodrč došlo k jejímu změkčení v důsledku expresivního charakteru tohoto slovesa.
Slovosled je "podmět - přísudek - předmět".
Mátłatłi hijál šuajrá` strákong.
Mat Lasis či strákong
Cé órä mat Lasis trápongá` šumr. R ruk` schají. Bach kalášá` ajr,
kalášá` strákong. Či plká`: Strákong, ava wbingl belonk l belonk '.
Čí strákong plká: ' bach
aba wbingl belonk ' belonk l, dou ' hijál-strákong dontpl búvá.
Ó táj ňahňiťi belonk mä,
plká` mat Lasis či trápongá` este.
a
ajr voda
avá dáti
b
bach ne
belonk (v.)
patřiti; (prep.) (předložka pro tvoření posesivu)
belonk ' můj
belonk '' náš
belonk l tvůj
belonk ll váš
belonk mä matčin, mateřský
belonk r jeho
belonk rr jejich
bodrč (nepr.) vlézti komu na co (n.dad.),
vlézti komu kam (st.dad.)
búvá píti
c
cé některý
č
či (conj.) a
čiki jedna
čiki táj dvě
čiki táj
táj tři
čiki táj
táj táj čtyři
čiki táj
táj táj táj pět
e
este vlevo;
na východ
f
fajroš plamenný
frk (nepr.) točiti žentourem doprava (n.dad.),
dívati se pivní trubkou (st.dad.)
h
hijál nic
hijál-strákong tele
*hijál-trápong hříbě
hojä pozdrav
k
kalášá viděti
l ty
ll vy
m
mä matka
mátłatłi deset
a více
mr dřevo
mrk točiti
žentourem doleva
ň
ňahňiťi láska
r on
rr oni
ruk (nepr.) mazati, dáti, bráti, láti, vzíti, míti, ...
s
schají žízeň
strákong kráva
strákonk vzácný
přítel
š
šítá posílat
šu mnoho
šuajr moře
< šu
ajr mnoho
vody
šuajrá mořiti
(st.dad.)
šumr les
< šu
mr mnoho
dřeva
šumrá lézti
t
táj více;
velký
táj čiki šest
táj táj
čiki sedm
táj táj
táj čiki osm
táj táj
táj táj čiki devět
takapuori záda
(n.dad.), zadek (st.dad.)
trápong kůň
trápongá jeti
na koni (srov. angl. "to horse")
trk (nepr.) lámati koho kolem (st.dad.)
w
wbingl mléko
a či
ahoj hojä
č
čtyři čiki táj táj
táj
d
dáti avá
den órä
deset a více mátłatłi
devět táj táj táj
táj čiki
dívati se pivní trubkou frk
(st.dad)
dřevo mr
dvě čiki táj
f
fajroš plamenný
h
hříbě *hijál-trápong
j
já '
jedna čiki
jeho r
její r
jejich rr
jel na koni trápongá`
jeti na koni trápongá
k
kráva strákong
kůň trápong
l
lámati koho kolem trk
les šumr
lézti šumrá
m
malý pipi
matka mä
mateřský belonk mä
měl ruk`
míti ruk
mléko wbingl
mnoho šu (nepočitatelné); mátłatłi
(počitatelné)
moře šuajr
mořil šuajrá`
mořiti šuajrá
můj belonk '
my ''
n
ňahňiťi láska
náš belonk ''
ne bach
některý ce
nic hijál
o
on r
oni rr
osm táj táj táj
čiki
p
patřiti belonk
pět čiki táj táj
táj táj
píti búvá
posílat šítá
pozdrav hojä
ř
řekl plká`
říci plká
s
sedm táj táj čiki
š
šest táj čiki
t
tele hijál-strákong
točiti žentourem doleva mrk
točiti žentourem doprava frk
(n.dad.)
tři čiki táj táj
tvůj belonk l
ty l
v
váš belonk ll
velký táj
více táj
viděl kalášá`
viděti kalášá
vlevo este
vlézti komu kam bodrč (n.dad.)
vlézti komu na co bodrč (st.dad.)
voda ajr
vy ll
východ este
vzácný přítel strákonk
z
záda takapuori (n.dad.)
zadek takapuori (st.dad.)
ž
žízeň schají